Tereza reviewed Mariborská hypnóza by Dora Kaprálová
Podívat se na svět očima mouchy
4 stars
Příběh (nejen) ze slovinského Mariboru, vzdáleně připomínající bedekr = knižní cestovní turistický průvodce. Líčení města očima mouchy propletené s nástinem slovinských dějin 20. století.
TL;DR ➡️ Skvělá práce s pravdou a fikcí. A taky hra s mušími slovy. Vcelku lehké čtení, příjemná kniha, ze které šlo ale vytřískat víc.
Asi jsem to špatně pochopila – myslela jsem, že to bude vyprávět moucha, to by bylo super, ale místo toho se vypravěčka jen snaží dívat na Maribor očima mouchy. Taky dobrý. Bavily mě narážky na mouchy a bzučení a všechny ty fráze spojené s mouchami. Naopak mi vadilo několikrát použité slovo „enigmaticky“ – jako jednou dobrý, ale podruhé už to bilo do očí, ale to je detail. No nic, to jen tak ke slovům.
Na knize se mi líbilo, že jsem nevěděla, co je pravda a co lež/fikce. A asi to ani vědět nechci, nemám v plánu si to zjišťovat, to …
Příběh (nejen) ze slovinského Mariboru, vzdáleně připomínající bedekr = knižní cestovní turistický průvodce. Líčení města očima mouchy propletené s nástinem slovinských dějin 20. století.
TL;DR ➡️ Skvělá práce s pravdou a fikcí. A taky hra s mušími slovy. Vcelku lehké čtení, příjemná kniha, ze které šlo ale vytřískat víc.
Asi jsem to špatně pochopila – myslela jsem, že to bude vyprávět moucha, to by bylo super, ale místo toho se vypravěčka jen snaží dívat na Maribor očima mouchy. Taky dobrý. Bavily mě narážky na mouchy a bzučení a všechny ty fráze spojené s mouchami. Naopak mi vadilo několikrát použité slovo „enigmaticky“ – jako jednou dobrý, ale podruhé už to bilo do očí, ale to je detail. No nic, to jen tak ke slovům.
Na knize se mi líbilo, že jsem nevěděla, co je pravda a co lež/fikce. A asi to ani vědět nechci, nemám v plánu si to zjišťovat, to je podle mě kouzlo té knihy. Autorka si takto hezky pohrála se symbolikou tématu, kterého se dotýká, tj. dezinformací. (Nebojte, co se světových událostí týče, tam se tu pravdu snažím dohledávat.)
Bylo to vlastně docela hezké a lehké čtení, hodně i díky formálnímu stylu = hodně krátké kapitoly, časté střídání „zazoomování“, témat, příběhových rovin. Takže hezké, zajímavé, ale zároveň si myslím, že z těch much šlo vytřískat víc.