Kniha vypráví životní příběh Kim Čijong, jedné průměrné ženy v Jižní Koreji. Zabývá se ne/rovností mužů a žen, která je v něčem specifická pro zemi, v níž se odehrává, ale velká část je vlastně univerzální zkušeností žen.

tl;dr ➡️ Hodně se mi to líbilo. Příběh Kim Čijong je podle mě vlastně jen formou, jak předat ostatním informace o postavení žen v (jihokorejské) společnosti. Čtenář je tak vlastně jen pozorovatelem Kim Čijong; mně to vyhovovalo, ale nebude to asi pro každého.

Celou dobu jsem se rozhodovala, jestli je to na čtyři, nebo pět hvězdiček. Opravdu jsem si čtení užívala, bavilo mě to, těšila jsem se, až budu zase číst (což se nedalo říct o Intermezzu, které Kim Čijong vystřídala). Nebylo to ale zas až tak dobrý jako Idiot, kterého jsem četla předtím, a trochu mě zklamal konec.

Opravdu je to naučná kniha převlečená do kabátku beletrie. To se mi líbilo, přišlo mi to jako dobrý způsob, jak předat informace. Autorka do textu přirozeně vnáší i různá čísla, statistiky, hodně vysvětluje. Čtenář tak má možnost dozvědět se hodně věcí i o samotné Jižní Koreji.

To ale znamená, že čtenář úplně neprožívá ten příběh spolu s hlavní hrdinkou. Je to hodně popisné, takový fiktivní životopis, kde tu a tam přijde nějaká scéna, kde se třeba i mluví. Jen první kapitola je taková, že člověka opravdu vtáhne – doufala jsem, že bude pokračovat v poslední kapitole, ale bohužel ne. Zároveň si ale myslím, že konec, který autorka zvolila, vlastně dává váhu zkušenosti Kim Čijong.

Takže moc fajn. Fakt bych doporučila. Zejména otcům, partnerům, synům a bratrům ve vašem životě, kteří pořád nechápou, o čem mluvíme, když poukazujeme na nerovnosti mezi muži a ženami.