Vánoční příběh odehrávající se v osmdesátých letech v Irsku. Sledujeme dospělého muže, Billa Furlonga, v období ekonomické krize, který není bohatý, ale ani chudý. Jeho vcelku zaopatřený a spokojený život ale vidíme v kontrastu s děvčaty žijícími v klášteře, které takové štěstí nemají.

tl;dr ➡️ Moc jsem si užívala specifický narativní styl, bylo to něco jiného. Doufala jsem, že se v knize dozvím víc o novodobých dějinách Jihoafrické republiky, ale střípky o apartheidu, segregaci, nerovnosti, diskriminaci vycházejí na povrch jen občas.

Krátká knížka, novela, která svou atmosférou, tematikou a snad i stylem připomíná romány Charlese Dickense. Sociálně znevýhodněnými v tomto příběhu jsou dívky v místním klášteře, které tam žijí, protože otěhotněly jako mladé. Příběh tematizuje především solidaritu, laskavost, pohostinnost, ale na druhé straně i pohodlnost nebo snad alibismus.

Konec byl předvídatelný. Jakože od chvíle, co se poprvé dozvídáme o klášteře, může být čtenáři jasné, jak to skončí. To ale nutně nevadí, protože zajímavé je tu sledovat, jak se Furlong pere sám se sebou a s okolnostmi.

Občas se mi to četlo trochu hůř, protože věty, myšlenky, popisy byly často docela rozvláčné a musela jsem se proto často vracet, abych se v textu našla. Celkově ale autorka moc hezky vykresluje atmosféru příběhu a bylo to příjemné čtení. Navíc velmi oceňuji, jak se jí velmi nenápadně podařilo předat historické skutečnosti, které jsou potom moc dobře dovysvětleny v českém doslovu.