Patnáctiletý Craig je přehlcený ze všech povinností, které ho dusí. To vyústí až v depresi a hospitalizaci na psychiatrickém oddělení newyorské nemocnice.

TL;DR ➡️ Film byl lepší. Líbilo se mi ale opravdové vylíčení deprese a toho, co k ní vedlo.

Toto mě zklamalo. Četlo se to dobře, ne že ne. Ale bylo to tak hrozně banální! Přitom je to předloha jednoho z mých oblíbených filmů (It's Kind of A Funny Story). Mimochodem, proč se to v češtině jmenuje tak zvláštně? No nic.

Já sama mám hodně zkušeností s psychickými nemocemi, a tak ráda čtu, jak je prožívají ostatní. Letos jsem četla například ještě Pod skleněným zvonem a musím zas říct, že tato kniha šla víc do hloubky co se týče popisu deprese a toho, jak se do toho hlavní postava dostala. To oceňuju. Ten popis byl často dost syrový, bylo to místy možná zbytečně sprosté.

Takže má to své kvality. Ale bohužel celkově nic moc. Nevím, možná jsem měla příliš vysoká očekávání kvůli tomu filmu. Bylo to jiné než ten film. Postavy byly jiné, jejich chování bylo jiné. Zatímco ve filmu mi vždycky byly sympatické, tady mi dělalo problém s nimi trávit čas.