Paraíso / Paradise

Ráj se odehrává na začátku 20. století a sleduje tanzánského chlapce Júsufa od chvíle, kdy jde do „služby“ ke strýci Azízovi, přes cestu do vnitrozemí a zase zpátky. Je to velmi vrstevnatý román. Všimněte si, že v Júsufově příběhu je spousta podobností s příběhem Júsufa z Koránu (resp. Josefa ze Starého zákonu, ale pozor, ty příběhy se trochu liší). To se mi moc líbilo.

TL;DR ➡️ Náročnější čtení, které ale podle mě stojí za to. Autor velmi dobře pracuje s mnoha vrstvami příběhu, hodně mě bavila ta podobnost Júsufa z Ráje a Júsufa z Koránu. Pokud chcete odpočinkové čtení, tak ale nedoporučuju.

Moc se mi to líbilo! Respektive ze začátku jsem se do toho ponořila, v půlce mě to nudilo, ale od půlky nastal nějaký zvrat, ani nevím pořádně jaký, a najednou se to rozjelo a já se zase nemohla odtrhnout. Je to ale napsané velmi hutným stylem, často jsou tam dlouhé pasáže, víceméně popisné. Zároveň si myslím, že je román literárně velmi dobře zvládnutý (nojo, vždyť autor je taky držitelem Nobelovy ceny za literaturu).

Knížku jsem si vybrala asi kvůli Africe a kolonialismu, to jsou takový moje témata. Velmi mě ale překvapila mnohovrstevnatost příběhu. Hodně mě bavila provázanost s Koránem (to jsem si ale plně uvědomila, až jsem si po přečtení knihy přečetla i súru Júsuf, doporučuju). Dozvěděla jsem se spoustu nových kulturních poznatků.

Zajímavé na příběhu bylo, že hlavní postava ho vlastně ale vůbec neposouvala. Júsuf byl velmi pasivní, vše se mu dělo, on je „obětí“ světa. Až ke konci začíná být aktivnější, což mi ale ve výsledku vůbec nesedělo, protože mi přijde, že se to stalo zčistajasna, nebyl k tomu žádný pořádný vývoj.

I proto (a taky kvůli tomu, že se to přece jenom četlo obtížně) dávám „jen“ 4/5 hvězdiček. Nedoporučila bych každému, rozhodně to není odpočinkové čtivo. Pokud vás ale téma zajímá a nezaleknete se náročnějšího stylu, tak směle do toho!

In a way, Paradise by Abdulrazak Gurnah (1948) serves as a counterpart to Chinua Achebe’s Things Fall Apart. Whereas Achebe recounts the story of a West African tribe centred on agrarian culture encountering British colonialism, Gurnah’s novel explores East African communities centred on trade encountering German colonialists. The author makes the complexity and variety of late-19th-century cultural and political relations in present-day Tanzania tangible. By choosing the perspective of a twelve-year-old boy, he invites the reader to wonder along with him. Like his protagonist Yusuf, it took me some time to realise that ‘Uncle' Aziz is, in fact, something of a ‘Godfather’ figure, exploiting his ‘clients’ and taking their children as collateral. Gurnah’s world is a bitter one, where human life has little value, children become adults at a young age, and violence is part of everyday life. What struck me most is how Yusuf – and with him, thousands of others – has no say in decisions affecting him and even finds equanimity in his life of captivity. I will gladly read more of this Nobel Prize winner’s work in the future.